Výměnek nebo také „vejminek“ býval kdysi běžnou součástí selských stavení našeho venkova. V současné době se k nám vrací nejenom v právní terminologii, ale také prostřednictvím nejrůznějších staveb se zahradami.

Současný výměnek přežíval v podobě věcného břemena dožití nebo rodového obyčejového práva a byl vždy nutný pro uspořádání poměrů: hospodář přebírající statek se zavazoval k tomu, že majiteli odcházejícímu na odpočinek bude doživotně zaručovat ubytování a zpravidla i určité množství naturálních dávek.

Vznikl tak výměnek, nejčastěji menší domek, v němž žili staří rodiče, a mladý hospodář měl povinnost postarat se o ně až do konce jejich života. V současné době se s vícegeneračním soužitím příliš nepočítá, proto je tato návštěva zahrady od architektky Hany Říhové poněkud výjimečná.

Výměnek býval kdysi běžnou součástí selských stavení našeho venkova. V současné době se k nám vrací nejenom v právní terminologii, ale také prostřednictvím nejrůznějších staveb se zahradami.

Rodový dům a zahrada 

Panašovaným bohyškám a kosatcům se na okraji jezírka výborně daří; vzadu vidíme výměnek.„Staré tradice je třeba oživit, měli bychom více využívat moudrosti našich předků,“ říkají na úvod manželé, majitelé krásného pozemku, na kterém už při jeho koupí stály dva domy. Už tehdy uvažovali o výhodách bydlení širší rodiny v bezprostřední blízkosti, a přece odděleně. Větší dům poté upravili k bydlení pro sebe, menší jako domov pro své prarodiče. Dnes ho sice neobývá babička s dědečkem, ale studující děti, nicméně, kdo ví, co přinese budoucnost…

„Oba domky nejprve prošly celkovou rekonstrukcí a modernizací, aby odpovídaly požadavkům na současné bydlení. Komfort zajišťuje mimo jiné i krytý bazén, postavený jako spojovací prvek mezi oběma domky,“ dodávají spokojení majitelé na obytné terase, rozprostřené mezi oběma domky, která je díky orientaci směrem k jihu po celý den osluněna.

Volíme zastínění slunečníkem a hledíme směrem k blízkému okrasnému jezírku. Vzduch v jeho okolí je příjemně zvlhčován odpařováním vody a transpirací vodní flóry. Malé dřevěné molo umožňuje posadit se nad vodu a ochladit si nohy v jezírku.

„Zpevněné plochy jsou všude tam, kde je to provozně třeba, tedy vstupy a vjezdy, obvodové chodníky kolem obou domů a odpočinková terasa mezi nimi,“ pokračuje ve vyprávění majitelka pozemku. „Uvnitř zahrady je pro zpevnění použit všude jednotný materiál, přírodní kamenná dlažba z okrově hnědého pískovce, řezaného ve velkých pravoúhlých dlaždicích nestejných velikostí. Tato kamenná dlažba sice patří k těm dražším možnostem, dodá však zahradě punc kvality a dokonalosti,“ dodává a dokladuje svá slova snímky z rekonstrukce.

Pýchou majitelů je zahradní jezírko s lekníny, kosatci a další výsadbou vodních rostlin.

Dominanta zahrady

Červenolistý javor zapěstovaný jako vícekmenný stromek v blízkosti okrasného jezírka, v průhledu pak otevřený zahradní přístřešek.Procházkou po zahradě se dostáváme k dalšímu frekventovanému místu, což je otevřený přístřešek pro větší počet lidí. Je situován do rohu zahrady, aby byl odtud umožněn výhled na hlavní dům. S terasou je spojen šlapákovým chodníkem vedeným v mírné křivce, aby se nenarušovala optická celistvost travnaté plochy.

Autorka konceptu zahrady nás informuje, že chodník je záměrně veden na začátku ze dvou směrů: přes dřevěné molo a od rohu domu, aby se v zimě a po dešti, kdy může dřevo klouzat, nemuselo chodit přes dřevěnou plošinu nad jezírkem. Další odpočívadla mají intimnější charakter, jsou to lavičky s osázeným okolím plným zářivých barev. 

Malé odpočívadlo je umístěno také v rohu za menším domkem. Odtud je příjemný výhled do lesa a v případě potřeby i klid nerušený provozem domů a zahrady.

Růžová trávnička (Armaria) se ve štěrku ideálně rozrůstá a je skutečnou okrasou zahrady.Úzký pruh pozemku u vstupu mezi domem a plotem (předzahrádka) je orientován k severozápadu a je větší částí dne stinný. Ani zde nechybí nádherná květinová úprava. „Vždyť tudy musí projít každý návštěvník naší zahrady,“ vysvětluje majitelka tu krásu a podrobně popisuje různé druhy rododendronů a stínomilných trvalek.

„Není tu záměrně založen trávník, aby sem nemusela zajíždět sekačka, místo trávníku jsou tady půdopokryvné rostliny typu břečťan či barvínek,“ dodává, když se blížíme k severovýchodním koutu zahrady, kde se téměř pod okny kuchyně nachází malá užitková zahrádka – trocha bylinek, pažitka, petrželka, bazalka, několik rajčat a jahodových keříků a stromek rybízu. 

Nedávno sem přibyla i převislá moruše, skutečná krasavice pro oko i k mlsání. Vůně zahrady je v těchto místech ještě intenzivnější. Myšlenka společného prostoru pro soužití generací dává v přírodě daleko větší smysl.

Slovy autorky návrhu zahrady Hany Říhové...

Autorka zahrady Ing. Hana Říhová„Tato zahrada je jednou z mých nejoblíbenějších; jednak proto, že majitelé se při realizaci téměř do detailu drželi návrhu, ale i díky dokonalé údržbě, bez které nevydrží ve formě žádná zahrada. Mimo majitelky se o zahradu stará i zkušená zahradnice. Během sezony věnuje zahradě jeden den v týdnu a na její dílo je radost se podívat. Je to jistě dobré řešení pro pracovně vytížené lidi, jakými majitelé této zahrady určitě jsou.“

Kontakt: www.hanarihova.cz

Text: Vlastimil Růžička, Foto: Robert Virt

logo MessengerPoslat Messengerem