Jak pomoci volně žijícím živočichům, aby mohli bezpečně přezimovat a starat se i nadále o přirozené procesy na naší přírodní zahradě? Specialistka na ekozahrady Jana Nováková má pro zahrádkáře vždy po ruce nějaký vhodný recept.

Volně žijící živočichové byli v naší krajině dávno před námi a my jsme ti, kdo jim jejich přirozené prostředí bere. Alespoň kousek jim ho můžeme vrátit, pokud umožníme, aby k nim byla naše zahrada vstřícná, vlídná a laskavá. Oni nám na oplátku pomohou tím, že někteří z nich pochytají nevítané druhy, třeba slimáky nebo komáry, další pomohou včelám opylovat užitkové rostliny a mnozí z nich nám vrátí náš klid a dobrou náladu, pokud si uděláme čas na jejich pozorování,“ vysvětluje Jana Nováková a ukazuje podomácku vyrobené skrýše, budky a jiná vhodná stanoviště.

Potěšte také veverky a ptáky

Podobné úkryty mají společné to, že nejen pomůžou potřebným tvorům, ale jsou i hezkým doplňkem zahrady.Co bychom si počali bez rozpustilých zrzavých veverek? Jejich louskání ořechů a dovádění je pro děti zcela nezapomenutelným zážitkem. Čím veverky nejvíce potěšíme a přilákáme do zahrady? Zasadíme pro ně různé ořešáky a lísky. A pro ptáky můžeme vysít třeba slunečnici. Pokud ji nevyzobou hned na záhoně, nasypeme semena v zimě do krmítka. Důležité jsou pro ně ovšem i různé keře s bobulemi. Jana Nováková pěstuje například muchovník, aronii, vinnou révu, nabízí jim i živý plot z ptačího zobu, zimolezů, svídy, brslenu a černého bezu. „Bude-li živý plot obsahovat keře s trny nebo ostny: růže, hlohyně, dřišťály, na velkých pozemcích i hlohy, trnky, hlošiny, poskytne ptákům i bezpečný prostor pro hnízdění,“ podotýká a ukazuje také zcela jednoduchá řešení, třeba hromady suti nebo kamennou zídku pro ještěrky. Dobře poslouží i tzv. broukoviště nebo obyčejný pařez pro brouky, žijící v tlejícím dřevě. Někteří mohou patřit mezi vysoce ohrožené druhy. Jezírko nebo tůňka zase skrývá útočiště pro žáby, čolky a vážky, hromada klestí a listí zahradního „odpadu“ v rohu zahrady poskytne úkryt ježkům. A tak bychom mohli pokračovat ještě dále…

Ze života hmyzu

V koncepci přírodních zahrad se snažíme maximálně podpořit přirozené děje a často je napodobujeme svými vlastními opatřeními. Tam, kde nestačí úkryty pro volně žijící živočichy, musíme je vytvořit.  Může to být třeba „divočina“ v odlehlém koutku zahrady nebo přímo umístění speciálních úkrytů, budek a krmítek. Nejlepší je samozřejmě kombinace obojího. Přírodní zahrada Jany Novákové je důkazem, že motýli rádi navštěvují všechny odrůdy květin. „Nejdůležitější pro hmyz jsou ale druhy kvetoucí brzy na jaře – kromě všeobecně známé vrby jívy i kaliny (např. kalina Farrerova) a meruzalky,“ vysvětluje hrdá majitelka zahrady.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz.

Domácí výrobu nic nenahradí

Pokud tyto přírodě nejbližší možnosti nemáme doma na své zahradě, je nejvyšší čas využít nejrůznějších technických řešení a instalovat domky, domečky, úkryty a krmítka koupená v obchodě nebo podomácku vyrobená. Nejčastější volbou jsou klasické „domečky“ nebo násypky na semena, lojové koule a koláče se semeny a ořechy a jiná zařízení (v obchodě vám rádi poradí). Zvolte takové, jež se dají dobře čistit, abyste zamezili přenosu chorob a parazitů. Relativní novinkou v obchodním sortimentu jsou krmítka pro veverky (pořídit se dají, stejně jako většina ostatních krmítek, domků a úkrytů, třeba na www.zelenadomacnost.cz). S vyvěšováním bychom ale měli začít už na podzim a dodržovat jistá pravidla, aby ptáci a jejich hnízda byli v bezpečí.

Co mají rádi broučci

Mnohým hmyzím druhům uděláme jistě radost, pokud pro ně vysadíme nebo vysejeme kvetoucí rostliny. Obecně hmyz, zejména čmeláci, ocení hluchavkovité byliny (levandule, šalvěj, dobromysl, tymián, mateřídouška, yzop, saturejka, agastache či šanta) a pro některé motýly jsou vhodné i vikvovité (různé jetele, barevné lupiny, vojtěška, jehlice trnitá, kručinky a čilimníky). Housenky otakárka fenyklového si pochutnávají na mrkvovitých (mrkev, kopr), květy planého pastináku, bedrníků a kerblíku navštěvují pestřenky, lidově nazývané vosičky. Známou motýlí specialitou je komule Davidova (Buddleia davidii, lidově letní šeřík či motýlí keř), která byla vyšlechtěna na řadu modrokvětých, bělokvětých, růžovo- až fi alovokvětých a nově i žlutých odrůd. Flox si cení zvláště tzv. „motýlí kolibřík“ – dlouhozobka svízelová, ale také některé můry. Lišajové mají rádi pupalky, šeříky a voňavé zimolezy.

Budky je nutné udržovat, kontrolovat, případně opravovat a čistit. Existují i závěsné budky speciálního tvaru a konstrukce pro netopýry, veverky, plchy či pro ježky k přezimování V poslední době se stále častěji využívají i úkryty pro hmyz – čmeláky, včelky samotářky, motýly, slunéčka, zlatoočka či škvory, kteří jsou v zahradě našimi velkými pomocníky. Hmyz je využívá hlavně v teplejších obdobích roku, protože zimu většina z nich přečkává ve stadiu kukel nebo larev, mladé matky čmeláků v komůrkách v zemi. Mnozí brouci a zlatoočka v nich ale mohou i přezimovat, zejména přeneseme-li úkryty na zimu na místo, kde nemrzne, a na jaře je na zahradu nezapomeneme vrátit. „Na zahradu je umístěte s předstihem, aby měly čas splynout s okolím,“ říká Jana Nováková.

text: Vlastimil Růžička, foto: Jana Nováková