Čerstvé bylinky, koření nebo petrželka se vždycky hodí. Naťová zelenina utržená před podáváním oběda, listy salátu obložené kolem grilovaného masa nebo pažitka do polévky potěší a osvěží. A není nutné mít velkou zahradu – truhlík nebo mísa se vejdou i na balkon.

Šalvěj lékařská (Salvia officinalis) má velmi dobré účinky proti bolesti v krku.Začněme tedy nádobami. I v malém květináčku se dá pěstovat pažitka. Je nenáročná a vydrží téměř všechno, pod zemí má cibulky, a pokud ji zapomenete zalévat, nic se neděje, po období sucha vyraší znovu. Do větší mísy se hodí petržel, bazalka, libeček, majoránka, tymián a třeba také koriandr na sklizeň listů. Z kvetoucích rostlin se k nim dá přidat měsíček lékařský nebo lichořeřišnice – listy jsou skvělé do salátů, poupata se nakládají nakyselo a nahrazují kapary, květy mohou ozdobit mnoho jídel. Přesně pro tento účel byly vyšlechtěny různobarevné odrůdy chilli papriček nebo drobné okrasné papriky.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Hodí se spíše do květináče

Dobromysl (Origanum) patří k základním kořením středomořské kuchyně a bývá i součástí některých směsí.Vynikající do větších nádob je například vytrvalá šalvěj lékařská, která má trojí využití – jako koření k masu, jako léčivka při bolesti v krku i jako rostlina okrasná. Pěstuje se asi desítka kultivarů s barevnými a různě velkými listy. Pokud sesadíte k sobě odrůdy s listy žlutými, fialovými a stříbrnými, vypadá to velmi hezky. Přidává se k nim levandule, meduňka, yzop, tymián, dobromysl (v kuchyni známé pod názvem oregano) a třeba saturejka. Takovou nádobu můžete mít na balkoně celoročně, tyto rostliny jsou vytrvalé a mrazuvzdorné.

Z dalších vytrvalých bylinek se dobře pěstuje rozmarýn, který tvoří krásné dřevnaté keříky – ovšem na zimu ho musíte uklidit někam dovnitř do prostoru, kde je dostatek světla a teplota nad nulou. Může být vysazen v nádobě s drobnějšími odrůdami pelargonií, se kterými má stejné nároky. Všechny zmíněné druhy koření a bylin potřebují především dostatek slunce a písčitou půdu typu kompostové nebo ornice, rašelina není vhodná.

Další aromatickou rostlinou jižní Evropy je vavřín neboli bobkový list. Stálezelené vavřínové keře s charakteristickými tuhými, kožovitými listy bývají 2–6 metrů vysoké, výborně se ovšem dají stříhat do pravidelných tvarů a udržovat nízké. Oblíbený tvar stromečku s kulatou korunou spatříte snad u každého třetího hotelu, restaurace nebo jako parkovou a zámeckou zeleň. Není náročný na péči, ovšem na rozdíl od levandule nevydrží naši zimu venku, můžeme ho pěstovat pouze jako mobilní zeleň. Potřebuje, stejně jako ostatní středomořské rostliny, písčitou propustnou půdu a slunce. Přezimuje ve světlém prostoru s teplotami nad bodem mrazu. Stejně se pěstují i rozmarýn, myrta, olivovník nebo keříky kapary trnité.

Fenykl se používá čerstvý i jako léčivý čaj. Ten se připravuje ze semen.Do hodně velkých květináčů lze vysadit i keříčky drobnoplodých rajčat, lilku nebo cukety. Dobrým společníkem je kopr, popínavé fazole, oranžově kvetoucí černooká Zuzana (Thunbergia alata) nebo drobné jiřinky vyšlechtěné do nádob. Dobře vypadají i barevné odrůdy salátů (neuřízneme celou hlávku, ale odebíráme z nich jednotlivé listy zespoda, salát postupně přirůstá), kombinované s naťovou cibulkou, pažitkou a již zmíněnými chilli papričkami. Důležité je umístění na slunci, hojná zálivka a půda bohatá na živiny (částečně může být i rašelina).

Pozor na mátu

Málo známý je fakt, že mátový mentol je nebezpečný pro velmi malé děti, zhruba do dvou let. Mentol má stahující účinky na hrtanovou příklopku a při kontaktu máty a mentolových výrobků s dětským obličejem hrozí udušení. Vyvarujte se u dětí také inhalace!
Nevhodná pro děti  je i šalvěj ve vyšších nebo častějších dávkách, a to pro obsah silice bujonu. Ve větších dávkách působí omamně.  Látky obsažené v šalvěji také snižují tvorbu mateřského mléka, takže nejsou vhodné ani pro kojící maminky. Mohou je naopak využít ty,  které chtějí kojení ukončit. Prostě – vše je třeba konzumovat v rozumné míře a pak vám bude koření a léčivky sloužit a ne škodit.

Yzop lékařský (Hyssopus officinalis) je nejen užitečný, ale má i krásně nebesky modré květy.Na zahrádku

Některé rostliny v nádobách příliš neprospívají a do plné krásy a chuti narostou jen při dostatku prostoru v zahradě. Meduňku či mátu lze pěstovat i v květináči, ale s rostlinami ze záhonu nebudou srovnatelné. Máta se jako léčivka i koření používá již od starověku, je však nutné užitkové druhy dobře znát nebo koupit rostlinu s ověřeným původem. Ne všechny máty se dají konzumovat či pít, některé mají nevhodné složení silic. Nejznámější je máta peprná (Mentha piperita nebo Mentha × piperita) vzniklá zkřížením máty vodní a máty klasnaté. Patří mezi nejčastější léčivé rostliny i bylinky, používají se hlavně listy, výjimečně nakvetlá nať. Potřebuje dost vlhké místo, v přírodě máty rostou na okrajích potoků, v bažinách a příkopech, kde bývá často mokro, na zahrádce se jí daří většinou pod vyústěním okapu.

Papričky se pěstují pro chuť i pro okrasu. Odrůd je nepřeberně, lze si vybrat podle pálivosti, chuti. nebo podle barvy, tvaru a velikosti plodůNa běžném záhonu se vyjímají také různé druhy listové zeleniny, mangold a kapusta kadeřávek, kterým budete průběžně odebírat listy, „japonská“ listová zelenina perilla, špenát a mnoho dalších rostlin. Dobře se rozrůstá meduňka, kterou ve větším množství lze zpracovat na sirup.

A jako zvláštnost můžete zkusit rebarboru. Na plně osluněné místo s vysychající půdou vysaďte levanduli, rozmarýn (jen od jara do podzimu), dobromysl, tymián, mateřídoušku a saturejku. Přisít k nim můžete třeba semena třezalky a divizen na léčivé čaje.

text a foto: Romana Rybková