Ačkoliv to trvá již několik sezon, nejpozději loni muselo již většině lidí dojít, že sucho bude opravdu problém. Současné počasí se již nápadně začíná podobat klimatu ve Středozemí a některé zahrady nemají daleko k savaně. Nezbývá než se tomuto trendu přizpůsobit a začít chápat zahradu z trochu jiného pohledu, než jsme byli zvyklí.

Je zřejmé, že pokud chce zahrada žít a vy na ní, potřebuje dostatečné zdroje vody na zálivku. V zásadě jsou tři: městský vodovod, studna a jímka na dešťovku. Nejlépe jsou na tom ti, kteří mají všechno. Městský vodovod je drahý, voda chlorovaná, tudíž pro rostliny není ideální. Navíc je takto složitě a draho vyčištěná voda stále vzácnější a obecně je jí škoda. V současné době se masově vrtají studny, protože klasické kopané již vodu nemají. Běžná hloubka je 30 metrů, ale jde se i hlouběji. I v těchto hloubkách se voda více odčerpává, než obnovuje, což znamená opět jasný problém do budoucnosti.

Třetí možností je jímání dešťové vody ze střech. A zde hodně záleží na velikosti nádrže. Pokud nemá potřebný objem, poslouží jen jako malý doplněk k jiným zdrojům. Proto doporučuji uvažovat v jiných dimenzích, i když je to opět o penězích. Pro automatické závlahy na zahradě se uvádí optimální objem nádrže 20 m3. V tom případě se totiž jímka naplní v zimě, kdy je nejvíce srážek, a zásoba vody v létě vydrží. Dle mých zkušeností má optimální poměr mezi cenou a objemem nádrže kolem 10 m3. S tím se dá již dobře hospodařit. V každém případě věnujte pozornost kvalitě nádrží. Praxe preferuje betonové jímky před plastovými, při stejném objemu se cenově příliš neliší. Počítejte s celkovou investicí 60 až 80 tisíc Kč.

Podzemní betonová jímka – zde 10,5 m3 – je výborné řešení pro uchovávání dešťové vody. Průměr 3 m a výška 2 m však vyžadují prostor.

Staří zahradníci to věděli

Zdá se to paradoxní, ale má to logiku: staří zahradníci zalévali rádi i za deště. Pak se totiž obě vody sčítají, a co ušetříte na zálivce, doplní déšť a naopak. V letošním létě se to potvrdilo. I po vydatnějším dešti voda prosákla do hloubky jen do 10–15 cm, pod ní už bylo opět sucho. To stačí pro trávník, ale pro většinu vyšších rostlin již ne. Pokud k dešti přidáte zálivku, stačí to již na důkladnější proniknutí vody do hloubky.

Šetrné zalévání

Pro osvěžení a zchlazení zahrady a především jejich majitelů je nejlepší koupací jezírko. Kaskáda pomáhá čistit a provzdušňovat vodu a zároveň uvolňuje do okolí vodní aerosol, který zvlhčuje vzduch.Dalším opatřením je smysluplné hospodaření s vodou. Zalévejte tehdy, když je co nejmenší výpar, aby se mohlo co nejvíce vody vsáknout do půdy. Nejlépe brzy ráno, případně navečer. Rovněž je lepší (kromě trávníku) použít větší množství vody v delších časových odstupech, aby vždy pronikla co nejhlouběji. Pak se v půdě i déle udrží a může pomalu vzlínat.

Jedním z nejefektivnějších způsobů šetření vodou je prokazatelně kapková závlaha, což dokazují výsledky z Izraele. Snižuje spotřebu vody až o 1/2 oproti konvenční zálivce postřikem. Navíc může být „kapka“ snadno automatizovaná, kontrolovatelná a regulovatelná.
Nejde však jen o to, jak efektivně dostat vodu přímo ke kořenům, ale i o to, jak zabránit jejímu zpětnému výparu. K tomu slouží například mulčování, případně ve spojení s netkanou textilií. Je však prokázáno, že pod textilií půda často biologicky degraduje vlivem nedostatku vzduchu, což může některým rostlinám uškodit. Navíc se v takovém záhonu nedá dost dobře „zahradničit“, tj. sázet, přesazovat apod. Doporučuji tedy organický mulč, hrubozrnnou borku, která se dá odhrnout a opět lehce urovnat, případně dosypat.

Fortuenův brslen (Euonymus fortunei), neuvěřitelně nenáročný a odolný druh, poroste i ve stínu pod většími stromy, kde musí zápasit o vodu, světlo a živiny.

Stín a voda

Geolog Václav Cílek říká, že ve stínu pod stromem je automaticky teplota o 5 °C nižší než v okolí! To bohužel ostře kontrastuje s „českou“ averzí vůči vyšším stromům na zahradě. Pokud si říkáte, že slunečník nebo markýza to svedou také, a navíc z nich nepadá listí, zjistíte, že není stín jako stín. Strom totiž dokáže i zvlhčovat vzduch, navíc může být i užitečný, pokud je ovocný.

Další možností je zvlhčení zahrady, například formou vodotrysku nebo vodní kaskády. Ideálem je samozřejmě koupací jezírko, které osvěží nejen okolí, ale především vás samotné.

Výběr rostlin

Šalvěj je osvědčená trvalka do sucha. Po prvním květu ji zastříhněte a pak vykvete ještě jednou.Bohužel se v letošním létě jasně projevilo, že mnohé oblíbené a krásné květiny taková vedra bez pravidelné a hojné zálivky prostě nezvládají. Naše babičky by ronily slzy – suchem nejvíce trpí floxy, echinacea, třapatka, ostrožka a spousta dalších zahradních krásek. Kdo myslí na budoucnost své zahrady, měl by uvažovat nad rostlinami, které budou lépe snášet sucho a vedro.

Naštěstí velká část okrasných rostlin pochází z jiných regionů a díky tomu bude i v budoucnu z čeho vybírat. Hledat je třeba v jižní Evropě, ve středomořské oblasti, v Malé i Střední Asii, v horách Himálaje a podobných místech. Většinou jsou teplomilné rostliny již dnes u nás dostupné, stačí koupit a zasázet. Týká se to jak bylin, tak i keřů, částečně i stromů. Změna klimatu má i své „pozitivní“ stránky: bez problémů dnes u nás můžete pěstovat i rostliny před pár desetiletími nedosažitelné, za všechny jmenujme úžasnou levanduli.

Dvě geniální rostliny, které budou v suchu a horku opravdu spokojené. V popředí levandule (odrůda ´Hidcote´), kterou řadím mezi nejlepší. Za ní „nevěstin závoj“, správně šater. Tato vynikající trvalka na správném místě vytvoří doslova oblak květů, který drží celé měsíce. Nejlepší je odrůda ´Rosenschleier´.

Třída sama pro sebe je růže. Ta opět potvrzuje, že je zahradní královna i v těžkých dobách. Většina kulturních odrůd je totiž naštěpována na obyčejném planém šípku, jaký roste na těch nejmizernějších místech a půdách: ve škarpě, na kamenité a suché stráni, na okraji lesa. To dává i té nejkrásnější růži nepřekonatelný základ. Nezřídka sahají kořeny růží i několik metrů do hloubky, vodu a živiny si prostě najdou. Podmínkou jsou propustné půdy, a pokud jí rok až dva po výsadbě dopřejete dobrou zálivku, spolehlivě zakoření.

Jedna z velmi pěkných kombinací jsou růže a šater. Zde nižší záhonová růže ´Bad Birnbach´. Tato odolná a zdravá odrůda kvete velmi bohatě a dlouho. Barva květů je lososově-růžová, kompaktní a drobnější keřík dorůstá do 50 cm.

Velmi pěkným doplňkem záhonů jsou i okrasné trávy, které často velmi dobře snášejí suché a chudé půdy, protože pocházejí z oblastí stepí a suchých luk. Domovem kavylu je Hadcová step, kde roste v extrémních podmínkách, v půdě s vysokým obsahem hořčíku. Mezi suchomilné dále patří ozdobnice čínská, dochan psárkovitý, osinatec třínovitý, ovsíř vždyzelený, proso prutnaté, třtina vousatec, různé kostřavy.

Krásná kombinace květenství kostřavy sivé s letničkou zvanou sporýš argentinský.

Nezapomínejte ani na nenahraditelné jarní květiny, jako jsou cibuloviny. Většinou pocházejí z nehostinných končin, kde je na jaře voda v půdě, ale pak postupně vysychá. Proto musela příroda „vymyslet“ zásobní orgán – cibuli, hlízu apod., ve které pak přečká nepříznivé podmínky do dalšího jara. Typické je to pro tulipány, které se tísní ve štěrku v Turkmenistánu a čekají, až na jaře roztají ledy a zvlaží to mizerné kamení.

Tulipány a sasanky se nejen perfektně doplňují, ale rozumí si i svými velmi skromnými nároky.

Kočičí droga

Šanta kočičí (Nepeta x fassenii) má magickou sílu probouzet v dospělých kočkách příjemné pocity a možná i halucinogenní stavy. Obsahuje totiž tzv. nepetaklotony, které mají podobné vlastnosti jako THC nebo LSD. Proto se ve středověku používala jako silná halucinogenní látka. Nedivte se tedy, až uvidíte své kočičí miláčky, jak se slastně válejí v šantě a okusují její listy. Vysázejte si tuto mimořádně nenáročnou bylinu a vaše kočky vás budou milovat! Nebo spíše tu šantu...

Šanta kočičí (Nepeta x fassenii) má magickou sílu probouzet v dospělých kočkách příjemné pocity a možná i halucinogenní stavy. Obsahuje totiž tzv. nepetaklotony, které mají podobné vlastnosti jako THC nebo LSD. Proto se ve středověku používala jako silná halucinogenní látka. Nedivte se tedy, až uvidíte své kočičí miláčky, jak se slastně válejí v šantě a okusují její listy. Vysázejte si tuto mimořádně nenáročnou bylinu a vaše kočky vás budou milovat! Nebo spíše tu šantu...

Trend suchých a horkých letních sezon zřejmě brzy nepoleví, budoucnost našich zahrad ale není tak zlá. Odpovědné hospodaření s vodou je základ, druhou polovinu řešení představuje výběr rostlin podle reálných podmínek na zahradách. Nemá smysl hledat „viníka“, který za to může. Jediná cesta je přizpůsobit se.

Dřevité pivoňky jsou úžasné keře, jejich velkým květům se jen máloco vyrovná. Dobře snášejí sušší podmínky a vyžadují půdy s malým obsahem organické složky, tedy jílovito-písčité.

Text a foto: Jiří Prouza

logo MessengerPoslat Messengerem