Zahrádka u dvojdomu v pražské vilové zástavbě nedaleko Čimického údolí je zajímavá především tím, jak se jí daří navázat spojení s okolní přírodou a s vegetací chráněného území.

Přestože se s ní v původním projektu nepočítá, najdeme ji v rozmanitém lučním trávníku: třapatka neboli rudbekie (Rudbeckia). Kvete od července až do října.Přírodní památka Čimické údolí je významná zejména kvůli výskytu vzácných stepních společenstev, která lze v jiných částech Prahy najít pouze omezeně a zpravidla na nepřístupných svazích. Typickými zástupci jsou teplomilné trávy, například kostřava walliská, osidlující mírnější svahy, či kostřava sivá, vyskytující se na skalních výběžcích. V minimalistickém řešení této zahrady proto převažují okrasné trávy, nízké byliny, cibulnaté rostliny a různé druhy trvalek. Počet užitých druhů je omezený, důraz je kladen na vzájemnou harmonii a celoroční proměnlivost.

Základem jsou stromy a trávy

Detail výsadby u terasy – mezi kameny je užita kobercovitá trvalka (Sagina subulata), která vytváří mechový porost. Terasa je dřevěná, resp. z kompozitního dřeva.Kostru celého návrhu zahrady tvoří stromy a keře. Najdeme tu převážně jeřáb širokolistý (Sorbus latifolia ‘Atrovirens’) a buk lesní (Fagus sylvatica ‘Cockleshell’). Po vzoru přírodní krajiny se tady opakovaně objevuje vždy jeden druh stromu a jeden druh keře (jeřáb širokolistý a šácholan hvězdovitý), pod stromy rostou suchomilné traviny a drobné cibuloviny. U vstupu do domu poutá pozornost další solitérní strom (Gleditsia triacanthos var. inermis – džezovec), který zahradu odcloní od prostoru ulice.

Na úrovni druhého a třetího nadzemního podlaží navrhli autoři střešní vegetaci, která opět vychází z charakteru zahrady – jsou zde stejné druhy okrasných trav, které doplňují nízké byliny (kvůli zlepšení mikroklimatu) a cibuloviny. U vstupu z ulice a před velkým oknem do zahrady se rozprostírá smíšený trvalkový záhon, který tvoří proměnlivý prvek a zároveň je zcela nenáročný na údržbu. Na tento prostor zahrady naváže časem další část pozemku, která se svažuje směrem do údolí. I zde se uplatní stromy a keře, typické pro svahy Čimického údolí: lípy, duby, buky či javory. V blízkosti Čimického potoka a Kostoprtského rybníka pak rostou různé druhy vrb a topolů.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz.

Více radosti než práce

Blízké okolí moderního domu zdobí jeřáb (Sorbus latifolia ‘Atrivorens’) s nejrůznějšími trvalkami: Panicum ‘Rehbraun’ – proso, Papaver orientale ‘Royal Wedding’ – mák východní, Coreopsis verticilata ‘Grandiflora’ – krásnoočko, Hemerocallis ‘Corky’ – denivka a Salvia officinalis ‘Berggarten’ – šalvěj lékařská.Zahrada v pražských Čimicích byla navržena tak, aby majitelům přinášela potěšení a zároveň je nestála příliš mnoho času. V prvním roce po výsadbě a během dalších dvou až tří let je nutné záhonky odplevelovat. Následně se však rostliny samy zapojí do boje s plevely a okopávku už není nutné provádět tak často. Stačí výsadbu pouze mulčovat drcenou kůrou (borkou), hnojit a zalévat. Ke hnojení rostlin je možné použít i kompost, který se rozprostře rovnoměrně po záhoně a zapraví se do půdy.

Spektrum barev dotvářejí výrazně červené plamenky či floxy (Flox paniculata). V původním návrhu se sice neobjevují, ale majitelé jim v zadní části zahrady rovněž dávají prostor.Během roku je vhodné provádět odstraňování odkvetlých a odumřelých částí z rostlin, u trav je vhodné seříznutí již uschlých nadzemních částí rostlin. Nejvíce pozornosti zcela jistě bude nárokovat trávník (272 m2 parkový trávník, 153 m2 luční trávník). Častější sekání podporuje odnožování travin, zapojení porostu a jeho houstnutí. Na jaře a na podzim je vhodné trávník vyhrabat. Jarní vyhrabání slouží k odstranění odumřelých a zplstnatělých částí trav a je vhodné ho provádět každým rokem. K udržení trávníku v bezplevelném stavu je nutné chemické ošetření a také jeho provzdušnění a prořezávání. Majitelé zahrady už vědí, že není od věci svěřit tuto práci občas odborníkům…

text: Vlastimil Růžička, foto: autor