Popínavé rostliny mají v zahradní architektuře nezastupitelné místo. Zpříjemní sezení, zakryjí nevzhlednou zeď, přívětivě působí nad vstupem do domu. Nezřídka je v současné době nahrazují vertikální zahrady a vegetační stěny, výjimkou nejsou ani nejrůznější kombinace.

V případě podobné fasády, vlastně už vertikální zahrady, se bez spolupráce s botanikem neobejdete.Pokud se rozhodnete pro vertikální zahradu, máte k dispozici pouze omezený sortiment rostlin. Dobře poradí ve specializovaných prodejnách. V pražském obchodě Opera Italian Architectural Design vybírají pro české vertikální zahrady a vegetační stěny nejčastěji Asparagus, Ficus, Schefflera arboricola, Chamaedorea elegans, Anthurium andreanum, Monstera, Philodendron persetum, Scindapsus aureus, Tradescantia zebrina, Pilea cadierei a Microsorum diversifolium. Rostliny určuje botanik, který doporučí i automatický zavlažovací systém a umělé osvětlení. V případě popínavek bude realizace podstatně levnější a sortiment rostlin mnohem širší, ale i zde existují určitá omezení. Pro radu si můžete přijít do botanické zahrady.

Ptejte se odborníků na ZAHRADU v PORADNĚ.

Vítězí klasické popínavé rostliny

Popínavky mohou fungovat jako zelená fasáda i jako zelená stěna.Kurátorka Botanické zahrady v pražské Troji Romana Rybková doporučuje nejčastěji plamének (Clematis), který je vápnomilný a lze jej použít u novostavby nebo čerstvě opraveného domu, kde bývá půda znečištěná cementem. Radí také vistárii čínskou (Wisteria sinensis), která patří mezi nejoblíbenější popínavky a představuje exotický trubač (Campsis radicans) původem ze Severní Ameriky. Doporučuje rovněž loubinec, lidově nazývaný „psí víno“ (P. quinquefolia).

Raději má ovšem asijský loubinec trojlaločný (P. tricuspidata), který je podle jejího výkladu ideální ke krytí svislých stěn. Efektní je podzimní zbarvení, které je u loubince trojlaločnatého oranžové se šarlatovými odstíny, u loubince pětilistého karmínové. Loubinci se lépe daří na výsluní, kde se na podzim sytěji vybarvuje. Je zcela nenáročný (jako i ostatní doporučené popínavky), roste téměř v každé zahradní půdě, v těžším jílu o něco lépe snáší občasné sucho. Ve všech případech jde o univerzálně použitelné liány, které se nehodí pouze tam, kde je málo místa – na malé zídky, jemné zahradní žebříčky. Naopak skvěle vypadají u zdí starých i nových staveb, na bránách, nebo tam, kde volně splývají dolů – ze zdí, teras a valů. Na stěnu domu nebo na pergolu se hodí také réva kulturní, která navíc poskytne i příjemné občerstvení přímo na zahradě.

Výběr odrůdy už zůstane na vás. Nicméně popínavé rostliny na fasádách domů a zídkách mají nejen své zastánce, ale i odpůrce. Martina Hájková, majitelka zahradnické firmy Marigreen, se přiklání spíše k zastáncům, ale zná i negativa. „Jako jednoznačný klad vidím estetické hledisko a blahodárný vliv na okolí, ať už jde o uklidňující pohledy do zeleně či o pohlcování nežádoucích exhalátů.

Popínavé rostliny mohou tímto způsobem nahradit vzrostlé dřeviny v místech, kde je nelze z nějakých důvodů vysadit. K záporům naopak patří koncentrace hmyzu v listovém porostu, působení příčepivých kořenů na fasádu. Například takový břečťan má skutečně agresivnější kořeny a může jimi fasádu narušit. Ve sporných případech, kdy je například část nájemníků pro a část proti, bych volila popínavé rostliny s ovíjivými úponky, které ke svému růstu potřebují oporu. Dnes na trhu nalezneme nejrůznější systémy, pomocí kterých lze tyto rostliny upevnit,“ vysvětluje Martina Hájková. 

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz.

Objevování vertikálních zahrad

S vertikálními zahradami je nejčastěji spojován francouzský botanik, vědec a umělecký designér Patrick Blanc. Proslavil se stěnami zvanými le mur végétal nebo vertical garden. Pracuje tak, že na nosnou zeď či speciální stěnu umístí kovovou konstrukci, která slouží jako podklad pro PVC plachtu, na niž jsou připevněny dvě vrstvy polyamidové zahradnické plsti. Tato plsť napodobuje mech, jenž roste na skalnatých stěnách a slouží jako podpora kořínků mnoha druhů rostlin. Síť trubic, které přivádějí rostlinám výživu a minerální látky potřebné pro jejich růst, je ovládána elektronicky.

Popínavky mohou zakrýt nevzhlednou zeď a přívětivě působit nad vstupem do domu či do zahrady. Bez pravidelné péče se ovšem neobejdou.Polyamidová plsť je napuštěna výživným roztokem a systém funguje jako uzavřený okruh: rostliny si vezmou svoji výživu a přebytečná vláha je zachycena vespodu konstrukce v odtokovém kanálu, odkud je uvedena znovu do oběhu. Kovový rám může být zavěšený na stěnu, může stát samostatně či být v souladu s dalšími architektonickými kompozicemi. Poskytuje kromě jiného i prostor pro vzduchovou mezeru, působící jako efektivní tepelný a zvukový izolant. Do kovového rámu se pomocí nýtových spojů uchytí hrubá podložka, která zpevňuje konstrukci a činí ji voděodolnou. Rostliny se instalují na tuto vrstvu jako semínka nebo jako odrostlé rostliny.

V českých podmínkách ovšem vertikální zahrady teprve objevujeme. Ke svislým stěnám je obvykle připevňuje specializovaná firma (např. Ekowall) podle daného projektu. Struktura stěny pak podporuje přirozenou výměnu vzduchu a nenarušuje samotnou zeď z hlediska vlhkosti. Vertikální zahrady mají kromě estetické funkce i efekt tepelné izolace, zlepšování klimatu odpařováním vody i chlazení v letních měsících.

Ceny se vždy odvíjejí od velikosti stěny a vybraného servisu. Součástí bývá nejčastěji montáž, doprava, materiál, zpracování projektu, návštěva po instalaci s případnou výměnou rostlin. Běžnou údržbu provádí školený zahradník, který zajistí čištění a odstranění suchých listů, eventuálně prořez k udržení formy rostlin, periodickou výměnu hnojiva z rezervy nádrže, případně další věci podle přání klienta.

text: Vlastimil Růžička, foto: archiv