Zimní zahrada je v podstatě další místností domu. Kromě zvětšení obytného prostoru zvyšuje jeho užitný komfort, prodlužuje den a nabízí celoroční pohodu uprostřed zeleně.

Rozhodnutí o zřízení zimní zahrady by vždy mělo vycházet především z funkce, kterou bude nový obytný prostor plnit. Účel totiž rozhoduje jak o velikosti, tak o tvaru, konstrukci, použitých materiálech a samozřejmě souvisí s instalací důležitých technických zařízení. Celoročně užívané zahrady totiž vyžadují nejen kvalitní plášť a zastřešení, ale i efektivní stínění, odvětrání a další provozní záležitosti.

Základní požadavky

Z funkčního hlediska by zimní zahrada měla (dle způsobu využití) být rozčleněna do  prostorových zón. Odpočinkové, vegetační a průchozí, nebo chcete-li komunikační. Celková plocha přístavby by měla mít minimálně 15 m2, hloubku alespoň 2,5 m a výšku kolem 3 m. Významnou roli v prostorovém plánování pochopitelně hrají všechny otvory, spojující zimní zahradu s okolím – s domem, venkovní terasou, volným vstupem do zahradní zeleně apod.

Součást domu i zahrady

Kromě komfortu nabízí zimní zahrada i značný potenciál úspory a produkce energií. Dopadající světlo se mění na teplo, vzniká skleníkový efekt, který výrazně snižuje potřebu externího přívodu tepla (ZIMNÍ ZAHRADY HLADÍK)Umístění, tvar a velikost zimní zahrady by měly konvenovat s celkovým architektonickým pojetím domu a jeho okolí. Má-li zimní zahrada plnit požadovaný účel a umožňuje-li to tvar domu i velikost pozemku, berte vždy v potaz orientaci vůči světovým stranám. Získáte tím výhody přirozených solárních zisků a naopak minimálních tepelných ztrát (obojí se projeví v celkové energetické bilanci přilehlých místností i domu jako celku).

Zimní zahrada není samostatně stojící stavbou, je přičleněna k domu a alespoň jednu její stěnu tvoří obvodová zeď domu.

Ale ať už jde o přístavbu či stavbu jakkoli propojenou s domem, navzdory ustanovením a paragrafům stavebního zákona si rozhodně zajděte na stavební úřad. Tam vám řeknou, jak se bude konkrétní stavba posuzovat a co budete k jejímu povolení potřebovat.

Rozhodně se zajímejte také o stanovisko sousedů. Je nesporně výhodnější objednat si stavebnici tzv. na klíč, jíž by mělo předcházet zhotovení dostatečně únosné základové desky, vyvýšené nad úroveň terénu a po stranách vybavené drenážním systémem pro odvod srážkové vody.

Teoreticky se v zimní zahradě netopí (naopak, měla by sama o sobě dostatečně tepelně izolovat a jako „bonus“ přinášet tepelné zisky), ale prakticky lze základovou desku využít pro skrytou instalaci podlahových konvektorů nebo rozvodů podlahového topení, které se postarají o přitápění a zároveň brání kondenzaci vlhkosti na velkých skleněných plochách. Samozřejmostí jsou tepelná izolace a hydroizolace.

Posuvné, variabilní zastřešení terasy (výplň z polykarbonátu nebo bezpečnostního skla) systémem Alukov zajišťuje pojezdový systém z kolejnic, osazených na stěně domu a v podlaze. Zimní zahrada se v létě může z větší části proměnit v terasu pod širým nebem.

Konstrukce a materiály

Správné fungování zimní zahrady závisí na tvaru, půdorysných rozměrech, na výšce a sklonu stěn, na velikosti prosklení i typu skla (v příliš členitém půdorysu mohou vznikat tzv. „slepá místa“, v nichž neprobíhá žádoucí cirkulace vzduchu a kde dochází ke značné kondenzaci vzdušné vlhkosti).

Stabilitu, odolnost a životnost celku ovlivňují materiál a rozměrové parametry rámů. K nejčastěji používaným patří plast s ocelovou výztuhou, hliník a povrchově upravené kvalitní dřevo. Většinu konstrukcí v podstatě tvoří rámy ze vzájemně propojených profilů v pevném nebo pohyblivém (posuvném, otevíravém, vyklápěcím) řešení některých prosklených ploch.

Výrobců okenních profilů je zhruba tolik co výrobců oken. Za zmínku stojí třeba profily Inoutic (Deceuninck). Plast je odolný vůči vlhkosti, dobře izoluje, je tzv. „na věky“. Standardem jsou dnes pěti- a vícekomorové profily s koeficientem prostupnosti tepla rámem Uf = 1,2 (respektive 0,95) W/m2K. Existují i speciální kompozitní materiály se skelnými vlákny (Dafe plast), umožňující výrobu oken bez výztuh.

Hliník je pevný a velmi odolný, nenáročný na údržbu, a proto představuje materiálovou „top“ třídu. Ve hře je samozřejmě i dřevo, osvědčený a tradiční materiál. Lepené hranoly a okenní lamely (europrofily) ze smrkového, borovicového, dubového dřeva nebo meranti garantují tvarovou stálost (tuhost), povrchová úprava odolá i náročným klimatickým podmínkám.

Zimní zahrada musí kromě izolačních vlastností splňovat i požadavek regulace vnitřní teploty s možností odvětrání a výměny vzduchu (OKNOPLAST)

Zahrada pod střechou

Minimální sklon střechy by měl být 7 a nejlépe alespoň 10°, samozřejmostí je plnohodnotný systém odvodnění. Důležitým kritériem zastřešení je výběr pevného rámu a skla. Tabule dvoj- nebo trojskla by vždy měla být doplněna bezpečnostní fólií (nebo zhotovena z tvrzeného skla), což garantuje celistvost materiálu i při pádu předmětů (větev, uvolněná střešní taška aj.) na sklo střechy. Na rovných, plochých a střechách s nízkým sklonem je rovněž nutné počítat se sněhem. Tedy s kalkulací tzv. plošného zatížení střešní konstrukce, v němž figurují hmotnost zasklení a rámů + váha sněhu (příklad: 20cm vrstva sněhu na ploše 1 m2 váží asi 25 kg). Plošnému zatížení pochopitelně musí odpovídat i statický výpočet všech nosných prvků.

Sklo a sluneční záření

Tím nejdůležitějším na jakékoli prosklené ploše je samozřejmě sklo s jeho parametry. Vzhledem k velkoplošnému prosklení zimních zahrad nelze v žádném případě kalkulovat s regulací potřebných či žádoucích a nežádoucích „dávek“ slunečního záření výhradně stíněním, případně větráním. Prostup sluneční energie lze samozřejmě snížit volbou vhodného skla, ovšem vždy za cenu zhoršení prostupu světla. Chcete-li tedy docílit obojího efektu, je vhodné poohlédnout se mezi výrobci izolačních dvoj-, ještě lépe trojskel.

Do střechy moderní zimní zahrady lze zabudovat mechanicky nebo elektricky otvíravá okna s možností napojení termostatu či povětrnostního nebo slunečního čidla. Důležité je i efektivní stínění (Profiltechnik)

Vlastnosti skla určuje světelná propustnost (E), tepelná prostupnost (U) a propustnost UV záření (G). Čím vyšší je koeficient U, tím více se slunce podílí na vytápění prostoru (což je žádoucí zejména v zimě). Pro názornost srovnáváme hodnoty: čiré sklo: E = 82 %, U = 2,7 W/m2K a G = 46 %, reflexní dvojsklo s pokovením: E = 56 %, U = 1,3 W/m2K a G = 13%. Izolační trojsklo s výplní inertním plynem a jednou tabulí pokovenou vrstvou stříbra dosahuje hodnot U = 0,7 až 0,4 W/m2K (podle skladby).

S kvalitou zasklení se (v zimě) snižují tepelné ztráty a kondenzace vodních par, ale klesá propustnost slunečního záření (světla).

Cíleně regulovaný stín

Stínění vyžadují zejména zimní zahrady s jižní a západní orientací. Nezbytným vybavením prosklených ploch jsou tedy buďto žaluzie nebo rolety, které kromě ochrany před přehříváním garantují i nezbytnou intimitu obyvatel domu a podílejí se i na akustické izolaci interiéru. K mání jsou screenové rolety ze skelného vlákna (brání pohledu dovnitř při nerušeném pohledu ven), interiérové žaluzie a další možnosti. Při výběru se zajímejte o hustotu a propustnost materiálu, což je jinak řečeno zmíněná průsvitnost a neprůhlednost (a naopak), a pečlivě zvažte i způsob ovládání, manipulace a regulace.

„Skleník“ potřebuje vzduch

Je třeba vyřešit i způsob otevírání oken, bezbariérový vstup i výstup ze zimní zahrady, což dává možnost efektního a efektivního propojení interiéru s exteriérem. Tuto službu skýtají posuvné systémy – posuvně-sklopný (sklopně-odsuvný) a zdvižně-posuvný. Pohodlnější z hlediska ovládání jsou zdvižně-posuvné dveře, které se po mírném nadzdvihnutí snadno dají do pohybu.

Systémy by kromě výše uvedeného měly zajistit i přirozené větrání, bránící akumulaci nadbytku tepla v letním období, regulující vlhkost vzduchu v zimních měsících a zajišťující dostatečný přísun čerstvého vzduchu po celý rok.

Přirozené větrání zajistí přírodní proudění pomocí komínového efektu (dole vstupuje studený vzduch, který se zahřeje a stoupá vzhůru, kde vychází ven). O nucené větrání se postarají ventilátory nebo technicky i konstrukčně složitější vzduchotechnika, případně klimatizace. Pomoci mohou i odvětrávací systémy zabudované přímo v rámech oken.

Z architektonického i uživatelského hlediska jsou atraktivní hliníkové konstrukce z tepelně izolovaných profilů s možností výběru odstínu a funkčního provedení (SCHÜCO)

Je vhodná klimatizace?

Konkrétní klima v interiéru vytváří vzduch – jeho teplota, vlhkost, čistota, proudění, tlak. Efektivní větrání, tedy výměnu vzduchu v interiéru, má na starosti vzduchotechnika, vlastnosti vzduchu upravuje klimatizace. Klimatizace je v podstatě systém vzduchotechniky, vytápění a chlazení spojený do jednoho celku.

Vytváření správného klimatu vnitřního prostředí (zimní zahradu rozhodně nevyjímaje) ovlivňují tři veličiny: teplota, relativní vlhkost a průtok vzduchu. Optimálním výsledkem v obytném prostoru je tepelný komfort v rozmezí teplot 21 až 24 °C, relativní vlhkost vzduchu od 35 do 65 % a rychlost proudění vzduchu 0,1 až 0,15 m/s.

Kýženého stavu lze docílit jedině pomocí klimatizace. Na vnitřní klima působí také přítomnost osob, vybavení interiéru, spotřebiče, osvětlení a samozřejmě i zeleň. Klimatizace musí všechny vlivy respektovat tak, aby byla schopna zajistit optimální pohodu prostředí.

Text: Petr Saulich, Foto: Archiv firem a redakce

logo MessengerPoslat Messengerem