Živé ploty z tújí, cypřišků, tisů a jalovců mají své nezastupitelné místo v úzkých prostorech, u rušných silnic, vedle nepříjemných sousedů či na místech, kam nesmí být vidět ani v zimě. Jejich nevýhodou je však „těžká energie“, rychle se okoukají a vyčerpávají půdu, takže toho kolem moc neporoste. Mnohé hranice pozemků by šlo využít daleko lépe.

Máte rádi ptáčky, českou přírodu, výlety, podzimní barevné listy, bobule a květy? Možná by se vám hodil živý volně rostoucí plot z našich domácích druhů keřů. Ve volné krajině (mimo intravilán obce) by měl být živý plot a veškerá zeleň na okrajích pozemků dle zákona o zachování krajinného rázu složen pouze z původních druhů dřevin. Naše původní druhy jsou navíc k těmto účelům ideální, jsou odolné a užitečné. Ptáci mají kde hnízdit, hmyz má kde „hmyzit“, drobní živočichové nacházejí úkryt i potravu, člověk se může kochat, dýchat, sklízet šípky... Pro ještě větší užitek můžete na zahrádkách uvnitř obce (nikoliv ve volné krajině) vysadit k plotu jedlé druhy nepůvodních keřů a jejich různé výborně plodící kultivary.

Tip na trnitý plot

Dřišťál byl v naší krajině povinně huben, protože byl mylně pokládán za hlavního mezihostitele rzi obilné. Dnes je odborně odsouhlaseno, že v tom byl nevinně, a můžete ho klidně sázet. Růže šípková i dřišťál mají trny, takže při jejich pravidelném prostřídání s ostatními keři získáte opravdu neprostupné oplocení. Sazenice těchto druhů na základě vlastní zkušenosti doporučuji dávat v řadě 0,75 cm od sebe. Taková hustota bude pro keře ještě přijatelná, a přitom bude plot převážně neprůhledný i po opadu listí. Určitě je nedávejte blíže! Na velkých pozemcích doporučuji dvouřadou verzi pro větší neprostupnost, druhou řadu též vysadit od první s odstupem 0,75 cm tak, aby sazenice byla vždy naproti mezeře první řady. Pro zpestření do této sestavy můžete přidat i kalinu obecnou, kalinu tušalaj a řešetlák počistivý.

Plot ze svíd, zimolezů, růží a ptačího zobu.Z českých luhů…

Zde je osvědčená parta pro hustou keřovou hradbu kolem pozemku, vhodná pro většinu běžných půd a stanovišť. Vypadá hezky v satelitním městečku i na rodových statcích v krajině. Na šířku zabere 2 až 3 metry, pokud má volný prostor, proto ho vysazujte nejméně 1,5 m od fyzické hranice pozemku, jinak může vadit sousedům nebo zasahovat do cesty. Vhodné druhy jsou svída krvavá (lze i svída bílá), ptačí zob, zimolez obecný, šípková růže, dřišťál obecný. Sázejte je na střídačku, krásně se doplňují nad zemí, ale i pod zemí. Ptačí zob a zimolez obecný (též zvaný pýřitý) mají ploché kořenové systémy, přizpůsobené růstu pod velkými stromy, a ostatní keře koření hlouběji, takže kořenová konkurence je menší i při blízké výsadbě.

Druhy, které pro plot zvolíme, musí obrůstat i ve spodní části (tzv. se nevyholovat odspodu), některé též vyhánějí nové výhony ze země nebo jim zakořeňují větve, které se dotknou země. To zaručuje, že se živý plot bude „sám opravovat“. Existuje mnoho dalších druhů původních keřů a stromokeřů, které můžete vysazovat třeba do větrolamu nebo remízků, ale do neprostupných řad plotů nejsou moc vhodné – tvoří kmeny, vyholují se odspodu (dřín, trnka, střemcha, krušina, mahalebka, líska...). Trnku obecnou můžete výjimečně zakomponovat tam, kde nebude vadit její snaha tvořit rozsáhlé houštiny pomocí velmi ambiciózních podzemních výběžků.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Plot z nepůvodních jedlých dřevin

Trávit čas na zahradě můžeme i tím, že jíme to, co se nám nabízí. Pokud tyto rostliny plní i funkci plotu, tím lépe. Pro živý plot ale musí být i husté, keřovitě kompaktní, vzrůstné ani moc, ani málo, chutné a krásné. A také vhodné pro dané stanoviště, s ohledem na oslunění, typ půdy a vláhu. Poměrně univerzální druhy pro plot se vzrůstem do výšky od 1,5 do 3 metrů jsou arónie v keřovité formě, kdoulovec lahvicovitý, zimolez kamčatský, ostružiník – kultivary, hlošina okoličnatá, hlošina mnohokvětá, růže dužnoplodá. Chceme-li výšku do 1,5 m, pak můžeme kombinovat kdoulovec japonský a jeho různé menší křížence, zimolez kamčatský, růži svraskalou a hodí se mezi ně na střídačku namíchat i klasické odrůdy rybízů, angreštů a jostu (vše v přirozené keřové formě).

Svída krvavá má rudé větve a černé nejedlé plody. Příbuzná svída bílá je podobná, jen má bílé plody.Je jasné, že v tomto nižším případě nepůjde o neprůhledný nebo neprostupný plot, ale spíše o pestrou jedlou bariéru. Vhodné jsou i maliny a malinoostružiníky, ale rozšiřují se podzemními výhonky, což vadí vedle záhonů trvalek, ale nevadí mezi sekaným trávníkem a podezdívkou nebo mezi loukou a vyššími stromy (do stínu se jim moc expandovat nechce). Máme-li ještě více místa, nebo můžeme-li dokonce udělat dvě patra (řady s různou výškou), tak ta vzdálenější by měla být vyšší, zvláště je-li na severnější straně.

Z vyšších jedlých dřevin dorůstajících 2 až 5 metrů se nabízejí muchovníky Lamarkův, olšolistý a kanadský, dřín obecný, svída japonská, a dokonce i menší stromky, jako jsou mišpule německá, kdouloň obecná, nashi hrušně, hlohy velkoplodé, keřovité višně nebo keřovité broskvoně vyseté z vyplivnutých pecek. Výborně se do této vyšší jedlé meze hodí i rakytník řešetlákový, který ovšem odnožuje a vytváří kolem sebe houštinku. Aby plodil, musíme vysadit dvojici – samčí a samičí rostlinu (rakytník je dvoudomý).

Popínavé ploty

Na živé ploty výborně poslouží i popínavky. Z dřevitých popínavek například actinidie (minikiwi) v mnoha odrůdách, spousty odrůd i druhů rév, akébie pětičetná, zimolezy ovíjivé, plaménky nebo klanopraška (schizandra). Potřebují kvalitní a vysokou oporu, s věkem jsou čím dál těžší. Milovníci piva si mohou popnout plot chmelem, jehož nadzemní část na zimu odumře, ale suchá stále trochu funguje jako clona. Na jaře vyrazí nové výhonky, které jsou mimochodem jedlé. Další variantou, spíše na léto, jsou vysoké trvalky nebo jednoletky. Zjara jim chvíli trvá, než vyrostou, ale až do podzimu mohou sloužit jako živý plot. Například topinambury nejen že splní tuto úlohu, ale sklidíte i hromady výborných jedlých hlíz.

Výsadba a údržba

Původní keře do plotů kupujte raději prostokořenné (s holými kořeny), na podzim nebo v předjaří přímo ze školek (obvykle je nabízejí lesoškolky, nikoliv malá zahradnictví). Prodávají se ve svazcích po 25 nebo 50 kusech, v několika velikostech, za ceny v řádu několika korun za kus. Objednávku je nutno provést i pár měsíců předem, školky produkují katalogy. Kontejnerované rostliny jsou k dispozici celý rok, což je výhoda, ale jsou dražší a byly pěstované v rašelině, zatímco prostokořenné jsou vyrýpané z polní půdy, a proto jsou lépe připravené pro vaše podmínky.

Zimolez obecný má krásné, ale nejedlé červené plody. Ptáci je sezobou, až když jim dojdou ty chutnější.Chcete-li růst urychlit, doporučuji kořeny každé sazenice namočit do mykorhizního přípravku s přírodním hnojivem (pro keře Symbivit, pro lesní stromy Ektovit, hnojivo, které se přimíchá, je např. Conavit). Mykorhiza jsou přirozené půdní houby, které se napojí na kořeny a usnadní příjem živin i vody. Dřevinám při výsadbě nesmějí oschnout kořeny, před výsadbou je den máčejte v kbelíku či staré vaně s vodou a při výsadbě přes ně v kolečku mějte přehozený mokrý hadr.

Osvědčilo se rovnou všem sazenicím kořeny první sezonu zavlažovat. V dalším roce dobře zakoření a zálivka už nikdy nutná není. Ve všech případech půdu v celé řadě u plotu zamulčujeme slámou, senem, předsušenou posekanou trávou, listím, případně kůrou nebo štěpkou. Mulč drží v půdě vláhu, rozkládá se na humus a brání růstu plevelů (pokud se několikrát opakuje v dostatečné vrstvě). Po třech letech od výsadby jsou dřeviny dost velké na to, aby je plevely už nedusily, a můžete s touto péčí přestat.

text: Jaroslav Svoboda, foto: autor