Voda je naprosto fascinující živel. Zahrada se díky ní mění v prostor, kde je každým dnem něco nového k pozorování. Vodní plocha, trávy a rostliny lákají drobné živočichy, v horkých letních dnech sem přiletí i ptáci, které byste jinak nespatřili. „Přírodních vodních prvků je dobré si vážit a podporovat je,“ říká na úvod rozhovoru Ferdinand Leffler. „Voda na pozemku má velký vliv na správné mikroklima domu a zahrady a pomáhá v péči o krajinu,“ dodává jeden z nejpopulárnějších propagátorů zahradní architektury. 

Čím je pro vás voda v zahradní architektuře?

Je zcela určitě skvělým nástrojem, jak dostat do prostoru dynamiku, život a svěží atmosféru. Je to velmi přitažlivý prvek, který zve všechny potenciální návštěvníky podívat se hlouběji do zahrady. V případě živočichů vlastně i hlavní důvod, proč se do zahrady vydat. Voda je zkrátka element, který, pokud je správně realizován, nezůstane lhostejný nikomu, oslovuje všechno živé. Navíc může pomoci odclonit okolní zvuky, které nechceme poslouchat. Voda je nejpopulárnějším „herním prvkem“ a osvěžením v horkých letních měsících. Voda je zrcadlo, voda je pointa, okolo které se všechno ve víru točí…

Možná se rozhodujete, zda si pořídíte bazén, nebo jezero. S jezery se to dnes v zahradách obecně trochu přehání. Do jezera musíte být nadšenci. Pokud vás rozhodí občasné zakolísání průzračnosti vody, pak jezero není nic pro vás. Přírodní voda prostě nikdy nebude tak poslušná jako ta bazénová, sterilní. Vodu v bazénu si navíc můžete přihřívat.

Jak pracovat se zvukem vody, případně také se světlem? Jak je nejlépe skloubit? 

Zvuk vody i světlo jsou ve většině případů vítanými prožitky. Je ovšem nutné s nimi nakládat opatrně – musíme hledat formy zvuku a světla, které nám lahodí. Padající nebo tryskající voda a přemíra světla nemusejí přinášet příjemné chvíle každému. Ze své praxe si pamatuji na lidi, majitele zahrad, které zvuk vody vyloženě otravoval.

Dnes v našem studiu vytváříme individualizované vodní prvky, zpravidla nejprve model chrliče a pak společně s majiteli diskutujeme nad tím, jaký zvuk chtějí poslouchat. Samozřejmě je potřeba počítat s tím, že na zurčení vody nebudete mít náladu, pak můžete vodní prvek jednoduše vypnout.

Voda sama o sobě je nejsvětlejší plochou zahrady, přes den doslova září a strhává na sebe veškerou pozornost. Ve večerních hodinách ji lze vkusně nasvítit pro příjemnou ambientní atmosféru – pak je to teprve ta pravá paráda. Ale všechno je potřeba dělat s citem. Potenciál tam určitě je, ale nesmí se „prošustrovat“ či přepálit.

Jaké vodní prvky podle typu zahrady byste doporučil? 

Na takovou otázku není snadné odpovědět. V první řadě se ptám, zda se vůbec do dané zahrady vodní prvek hodí, zda to není jen křečovité a nevyzrálé přání. Pak přijde na řadu otázka, zda je majitel připraven do vodního elementu investovat peníze, často se jedná o to nejdražší, co do zahrady projektujeme, a rozhodně se nevyplatí šetřit na technologiích a materiálech – to jsou pak opravdu vyhozené peníze.

Už jsem zažil mnoho smutných podívaných na nefunkční či na velmi zanedbané vodní prvky. Pak se ptám, zda si můžeme dovolit prvek navrhnout tak, aby nebyl jenom ke koukání, ale aby posloužil i k osvěžení, případně ke hře, nebo třeba k vychlazení lahve dobrého vína. Tak to má totiž být. Vody se chcete dotýkat, vodu si chcete užívat.

No a pak přichází na řadu vhodná proporce vztažená k domu a zahradě a samozřejmě také design prvku – moderní, tradiční, venkovské, nebo to může být třeba i samotné těleso vodního prvku, které je neviditelné a my vnímáme jenom vodu. V neposlední řadě přichází otázka, zda jsou majitelé připraveni se o vodu starat. Ta se totiž bez důkladné péče neobejde.

Jezero se dá vkusně realizovat i ve staré zahradě u secesní vilky (fotografie je tři roky po založení). Nebojte se nechat dřevo kolem jezera šednout, nenatírejte ho. Díky takovémuto zdánlivému detailu se vodní prvek velmi ochotně propojí se zbytkem vzrostlé zahrady.

Měl byste tip, jakým způsobem se o vodu nejlépe starat? Jak ji čistit, pokud se chceme vyhnout chemikáliím? 

Pro každý typ vodního prvku potřebujete něco jiného. Nejpřirozenější pro přírodu je zachytit dešťovou vodu a tu nechat pomalu a přirozeně na pozemku vsakovat. Tam nepotřebujete žádnou péči. Pokud máte vodní prvek s technologií, je důležité nechat si ho zrealizovat zkušenou firmou, dejte na doporučení. My prosazujeme kvalitní design, ale správně zvolená technologie je v tomto případě to nejdůležitější. Investujte do kvality a odbornosti.

Nejčastěji se asi řeší problémy s listím a jehličím ve vodě. Máte na toto nějaký vlastní recept? 

Klidně sbírejte listí ze svých vodních prvků, pokud vám vadí. Ale zkuste se nejprve zamyslet nad tím, jestli pár plovoucích listů na hladině vašeho vodního prvku není právě tou pomíjivostí a dynamikou, které od své zahrady čekáte a která vás na ní baví ze všeho nejvíc. Nedělejte ze svých zahrad sterilní lékárny, prosím.

Možná bychom mohli ještě krátce shrnout a vysvětlit, jak přírodní bazény vlastně fungují, které rostliny čistí vodu a jak? 

To je velmi široké téma, na které existuje spousta názorů. Přírodní jezera jsou dnes rozdělena do pěti kategorií podle stupně technologie čištění. Začíná na totálně přírodní platformě, kde čistotu necháváte na kytkách bez technologií, a končí stupněm 5, kde si sofistikovanost technologií nezadá s technologií špičkových moderních bazénů. Jen místo chemie a ozónu využíváte mikrobiologii a UV záření.

Doporučuji najít takovou realizační firmu, která je ochotna předvést některou ze svých realizací a seznámit vás s majiteli, kteří vám potvrdí, že firma nejen skvěle biopool postavila, ale ještě se o něj následně ochotně postará. Na takovou firmu si klidně rok počkejte, nejspíš bude hodně zaměstnaná, ale vyplatí se vám to.

Voda v zahradě nemusí mít podobu sofistikované fontány nebo jezera, stejně dobře funguje i jednoduchý kamenný kanál zachycující dešťovou vodu.

S jakými materiály je podle vás vhodné vodní prvky kombinovat? Souhlasíte s tvrzením, že nejlépe se k vodě hodí kámen?

Vytvořit skutečně uvěřitelnou kompozici přírodně vyhlížejícího vodního prvku vyžaduje extrémní cit. Já proto radím, pokud to výraz a styl zahrady dovolí, raději, obzvláště do menších zahrad, realizovat vodní prvky, které se nesnaží napodobovat ani horskou bystřinu, ani lesní tůň. Vytvořte si prostě jednoduché, na první pohled člověkem vytvořené vodní plochy, které oslavují vodu jako takovou. Volbě materiálu se pak meze nekladou. Může to být sklo, ocel, bronz, keramika, kvalitní pryskyřice, kámen či beton. Nebojte se ale ani dřeva, pokud jste srovnáni s tím, že je to na pár let.

Prioritní je samozřejmě pozemek. V jakých případech se můžeme s myšlenkou vody na zahradě rozloučit? 

Na maličkou stometrovou zahrádku v Olomouci navrhl atelier Flera vodní prvek s bronzovým detailem. Původní návrh nátoku byl tvaru rejnoka, jehož podoba se pomaličku zjednodušovala, až sochař Michal Trpák přišel s takto krásnou a čistou formouTakový pozemek neexistuje. Pokud po vodě opravdu toužíte, najdete jistě vhodné ztvárnění i třeba na malém balkonku činžovního domu. Někdy postačí jenom vodní nádrže či pítka pro ptáky – to jsou velmi vděčné vodní prvky. Žádná technologie, žádný oběh, žádná elektřina. Jen forma stojaté vodní hladiny. V takovém správně umístěném sudu na vaší zahradě se také skvěle zchladíte a o zrcadlení rozkvetlých jabloní na jeho hladině ani nemluvím. Vaší fantazii dejte zelenou a najdete stoprocentně vyznění, které vás bude bavit. Je jedno, zda kamenné, ocelové nebo skleněné.

Pokud se rozhodneme pro přírodní jezírko, co bychom měli hlavně zvážit? 

Zejména si položte otázku, zda jste připraveni se o vodu v jezeru postarat. Je třeba si jí všímat. Nemůžete ji nechat třeba týden bez povšimnutí, protože v případě, že se vlivem výrazného nárůstu venkovní teploty zazelená, hrají v nezbytném zásahu, který povede k vizuálně průzračné vodě, roli hodiny, ne-li minuty. Také si uvědomte, že vodu v jezeru budete udržovat v teplotě pod 21 stupňů, to je totiž hranice teploty, nad níž voda přestává ochotně vázat kyslík a začíná se zelenat. A to ve svém jezeru nepotřebujete. Je to prostě prvek pro nadšence a také pro otužilce. Ale ta voňavá voda! Zimní kulisa namrzlé hladiny s ojíněnými orobinci! Já osobně jsem pro!

Často se jezírka umisťují naprosto neuváženě. Kde děláme nejčastěji chyby a jak by to mělo vypadat? 

Jezírka nebo bazény, vždy je potřeba vnímat všechny přidružené aspekty. Například odkud se na jezero chcete dívat, potřebujete-li vidět na vodu, protože máte malé děti a nechcete trnout hrůzou o jejich bezpečí, kdykoliv se na zahradu vydají. Bazén si vždy představte zakrytý zastřešením, možná to nebude tak pěkný pohled. Jezero i bazén by z mého pohledu mělo být obklopeno vhodnou vegetací, která pohádku venkovní vody podpoří a rozvine.

Jaké rostliny s vodní hladinou korespondují? 

Co se týče flóry, rozhodně se mrkněte podél rybníků a řek. Rozvolněné vertikály okrasných travin, pruty vrbin, pobřežní vegetace. V žádném případě to nejsou jehličnany, tak jak je to nejen na českých zahradách často k vidění. Cedry a tvarované bonsaje? Uf, tak to jsou kýče, které pocit lehkosti a vzdušnosti, který voda nabízí, dokonale pohřbí!

Děkuji za rozhovor.

Ing. Ferdinand Leffler

Vystudoval obor krajinné plánování v kombinaci se zahradním inženýrstvím na České zemědělské univerzitě v Praze. Je zakladatelem a hlavním architektem ateliéru zahradní architektury Flera, podílí se na celé řadě projektů v tuzemsku i v zahraničí a v současné době je též moderátorem televizního pořadu Ferdinandovy zahrady, který vysílá Česká televize. Pořádá každoroční výstavu umění ve veřejném prostoru nazvanou Umění ve městě a je spolumajitelem a jedním z kurátorů galerie exteriérového umění Flera Gallery. V rámci Flera Academy se snaží o osvětu v oblasti zahradní architektury a diskusi mezi odbornou a laickou veřejností. Je spoluautorem knihy Žijte ve své zahradě.

Ing. Ferdinand Leffler


Text: Vlastimil Růžička, Foto: Atelier Flera

logo MessengerPoslat Messengerem